Michel Faber
| Michel Faber | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. dubna 1960 (64 let) Haag  Nizozemsko |
| Povolání | spisovatel |
| Alma mater | Melbournská univerzita (do 1980) |
| Témata | literární činnost, poezie, próza a žurnalistika |
| Významná díla | Kvítek karmínový a bílý |
| Ocenění | Knižní cena Anisfieldové Wolfové (1974) Saltire Awards |
| Manžel(ka) | Eva Yourenová |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michel Faber (* 13. dubna 1960 Haag) je spisovatel, který se narodil v Nizozemsku, poté žil a pracoval v Austrálii a poté se přestěhoval do Skotska.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Haagu, v roce 1967 spolu s rodiči emigroval do Austrálie. Základní a střední školu navštěvoval na melbournských předměstích Boronia a Bayswater. V roce 1980 absolvoval University of Melbourne, kde studoval nizozemštinu, filozofii, rétoriku, anglický jazyk a literaturu. Poté pracoval jako uklízeč a v podobných profesích. Poté získal kvalifikaci zdravotní sestry a pracoval tak v nemocnici v Sydney až do poloviny 90. let 20. století. V roce 1993 se svou druhou ženou a rodinou emigroval do Skotska. V červenci 2014 jeho druhá žena zemřela na rakovinu.
Národnost[editovat | editovat zdroj]
Ve Skotsku je považován za skotského autora.[1] Většinu literárních cen (například The Neil Gunn Prize, The Macallan Prize a The Saltire First Book of the Year Award) získal ve Skotsku, žije ve Skotsku a jeho díla vydává skotský vydavatel. V Austrálii je považován na Australana, protože zde dlouho žil, absolvoval studia a některé kratší povídky jsou zasazené do Austrálie.[2] V Nizozemsku je považován na Holanďana.
V roce 2001, kdy vyšla jeho kniha Kvítek karmínový a bílý, jej přesvědčoval jeho nakladatel Canongate Books, aby zažádal o britské občanství, aby mohl být nominován na Man Bookerovu cenu, která je udělována pouze držitelům pasu zemí Commonwealthu. Faber odmítl, neboť nesouhlasil se zapojením Británie do války v Afghánistánu a Iráku. Faber má stále nizozemské občanství. Sám sebe neoznačuje žádnou národností.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Beletrie[editovat | editovat zdroj]
Píše od 14 let. Od 90. let 20. století za podpory své druhé ženy Evy se účastnil a vítězil v literárních soutěžích krátkých povídek.
První jeho publikovanou knihou je Někdy prostě prší v roce 1998. Jde o sbírku povídek, která obsahuje tři díla, která byla oceněna. Titulní povídka vyhrála soutěž Iana St Jamese v roce 1996, povídka Ryby téhož roku získala Macallan Prize a o rok později s povídkou Půl milionu liber a zázrak vyhrál Neil Gunn Award. První román, Pod kůží, mu vyšel v roce 2000.
Žurnalistika[editovat | editovat zdroj]
V letech 2001–2004 recenzoval knihy pro Scotland on Sunday. Od roku 2003 píše pro The Guardian literární recenze především překladových knih, sbírek povídek a knih o hudbě.
V roce 2004 cestoval s organizací Lékaři bez hranic na Ukrajinu jako součást projektu „Writers on The Frontline“. Poté napsal článek o epidemii HIV/AIDS na Ukrajině, který vyšel v lednu 2005 v The Sunday Times.
Adaptace[editovat | editovat zdroj]
V roce 2011 měla premiéru čtyřdílná adaptace knihy Kvítek karmínový a bílý, kterou vytvořila BBC a hráli v ní Romola Garai, Chris O'Dowd, Richard E. Grant a Gillian Andersonová.
Podle románu Pod kůží natočil v roce 2013 stejnojmenný film Jonathan Glazer a hrála v něm Scarlett Johansson.[3]
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- 1998 - Někdy prostě prší (Some Rain Must Fall), Kniha Zlín, 2011, přeložil Viktor Janiš
- 2000 - Pod kůží (Under the Skin), Odeon, 2002 a 2014, přeložil Pavel Medek
- 2001 - Sto devětadevadesát schodů (The Hundred and Ninety-Nine Steps), Argo, 2019, přeložil Viktor Janiš
- 2002 - Kvintet Courage (The Courage Consort), Argo, 2019, přeložil Viktor Janiš. (Vyšlo jako novela souborně v knize Sto devětadevadesát schodů)
- 2002 - Kvítek karmínový a bílý (The Crimson Petal and the White), Argo, 2014, brožované revidované vydání 2018, přeložil Viktor Janiš
- 2005 - Fahrenheitova dvojčata (The Fahrenheit Twins), Kniha Zlín, 2008, přeložil Viktor Janiš
- 2006 - Jablko, povídky ze světa Kvítku karmínového a bílého (The Apple: Crimson Petal Stories, Canongate Edinburgh 2006), přeložil Viktor Janiš, Argo, 2015, ISBN 978-80-257-1622-9
- 2008 - Evangelium ohně (The Fire Gospel), Argo, 2010, přeložil Viktor Janiš
- 2014 - Kniha zvláštních nových věcí (The Book of Strange New Things), přeložil Viktor Janiš, Kniha Zlín, 2016, ISBN 978-80-7473-445-8
- 2016 - Neskonalá, příběh jedné lásky (Undying, a love story), Argo, 2017, přeložili Viktor Janiš a Richard Podaný
- 2020 - D (a tale of two worlds)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michel Faber na anglické Wikipedii.
- ↑ SAADI, S. ASLS Conference. [s.l.]: The Association for Scottish Literary Studies, 13 May 2000. Kapitola Infinite Diversity in New Scottish Writing.
- ↑ MIDDLEMISS, P. Matilda. [s.l.]: [s.n.] (Reviews of Australian Books). Dostupné online.[nedostupný zdroj].
- ↑ PULVER, Andrew. Venice 2013: Under the Skin heads triple bill of long-awaited films [online]. [cit. 2014-08-21]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Osoba Michel Faber ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Michel Faber
